Šachové léto 2006
aneb:
"Když se daří, tak se daří!"
(reportáž)
Ačkoliv je to poněkud neobvyklé, aby se lidé na "velké prázdniny" těšili
tím způsobem, že KONEČNĚ budou celé dny sedět a usilovně přemýšlet,
je přesně tento postoj pro ortodoxní skupinu zvanou "šachisté" naprosto a zcela
typický! Neboť právě v nejteplejších měsících roku probíhá (nejen) po celé
republice čím dál tím větší počet turnajů, kterých se mohou "dřevění blázni"
zúčastnit a "nabít" tak svou největší lásku a touhu, totiž sehrát vskutku
"nekonečné" množství partií hry šachové, nýbrž též
královské…
Ani já nejsem pochopitelně výjimkou, a proto jsem k šachovnicím zasedl
již koncem měsíce června, kdy se v Olomouci uskutečnil již 8. ročník mezinárodního
šachového festivalu zvaného tradičně a velice vhodně Friendship
neboli
Turnaj přátelství, který letos sice byl (bohužel) "ochuzen" o
prestižní
velmistrovský turnaj, avšak turnaj mistrovský, kterého se zúčastnila právě
moje maličkost, se zorganizovat podařil, a vedle něj se pak uskutečnil také
OPEN turnaj, ve kterém hrálo ku prospěchu celé akce především spoustu "mladých a
talentovaných"…
Já sám jsem tento turnaj bral především jako dobré rozehrání se,
samozřejmě jsem měl určité ambice, avšak moc dobře jsem věděl, že soupeře budu
mít těžké a nic mi nedají zadarmo! Avšak, světe div se, ukázalo se, že vlastně
žádné rozehrání nepotřebuji, že mám "formu jako bič" a celý desetikolový turnaj
(v němž hrálo šest účastníků dvoukolově každý s každým) jsem s jednobodovým
náskokem a tedy naprostým přehledem vyhrál a splnil zároveň druhou normu pro
udělení titulu IM, což v české řeči obecné znamená Mezinárodní mistr!!…
Další mou "zastávkou", pokud nepočítám Šachovou cestu kolem světa, které jsem
se zúčastnil jakožto trenér a vedoucí, byl dnes již v pravém slova smyslu
"masový" festival v Pardubicích zvaný Czech OPEN 2006. Jenže,
znáte to…
Kde je spousta lidí, tam je i spousta známých, kamarádů, nových kamarádů (:-))…
No prostě, ať tak či onak, Pardubice se letos co se týče šachové stránky příliš
nepovedly, snad se to příští rok zlepší (resp. že to JÁ zlepším, samo se to asi
nezlepší…:-))… Popojedem!…:-)
Vybalit, tři dny pauza, nabalit… a vyrazit! Ano, přesně tímto stylem
(zhruba…:-)) probíhaly celé mé prázdniny, a ačkoliv jsem ještě ani zdaleka nestačil
"vstřebat hořkost porážky", už už jsem musel spěchat na zahájení další "štace",
jež se odehrávala tak trochu "překvapivě" opět v Olomouci, kde začínal další
z velkých šachových festivalů na našem území, tzv.
Olomoucké šachové léto,
v jehož rámci se uskutečnilo hned několik uzavřených velmistrovských (1) a
mistrovských (4) turnajů a velký a poměrně dost silný OPEN turnaj...
Hned v úvodu musím předeslat, že jsem se díky předchozímu turnaji poučil,
a rozhodl jsem se tedy, že to tentokrát vezmu zcela vážně! - slíbil jsem si,
že budu chodit poměrně brzo spát, že budu celých 8 dní dodržovat
"přísný denní resp. pitný režim"…:-) A hle! - Ono to opět vyšlo!!…:-):-) Pravdou jest,
že Caissa tentokrát hodně pomohla, když jsem dokázal (díky hrubým chybám soupeřů…:-))
otočit a vyhrát 2 zcela prohrané partie, a některé "pochybné" také možná ne
úplně čistým způsobem zremizovat (čili že soupeři tomu hodně pomohli...:-)), ale
je třeba říct, že i štěstíčko k šachové hře patří… Buď jak buď jsem nakonec
přeci jen dokázal překonat všechny "neduhy", včetně nervy drásající partie
posledního kola, kterou jsem nutně potřeboval vyhrát, a krásným ziskem 8b z 11
(bez prohry!) jsem obsadil skvělé druhé místo a zároveň - a to hlavně - jsem
tímto výkonem splnil svou třetí a tedy poslední potřebnou normu pro udělení
titulu Mezinárodního mistra!!!…
Přestože by se mohlo zdát, že tím má několikaletá trnitá cesta za mezinárodním
titulem zdárně dospěla ke svému konci, opak je pravdou! Splnění tří norem je
totiž pouze jednou ze dvou podmínek pro udělení titulu! Tou druhou je totiž zisk
ratingu ELO 2400 a více, což se pravda většinou podaří ruku v ruce spolu se
splněním norem, avšak díky jednomu "ne úplně vydařenému" (viz výše…:-)) turnaji
jsem tuto hranici doposud stále ještě nepřekonal. Sice jsem na přelomu srpna a
září a v první půlce září hrál další dva poměrně dost silně obsazené turnaje,
ani na jednom jsem však nezahrál nijak extrémně dobře (na druhou stranu naštěstí
ani nijak moc špatně…:-)), takže k vysněné hranici chybí stále ještě de facto
"nicotných", ale na stranu druhou neuvěřitelně "tvrdých" 5 ELO bodů!...
A co s tím tedy budu dělat? Samozřejmě se pokusím těchto "pět ničemů"
co nejdříve "uloupit", a to konkrétně hned za pár dní, kdy startuje v Havlíčkově
Brodě Polofinále MČR mužů, kde se se vší vervou poperu nejen o zbývající bodíky,
ale především o postup mezi elitu ČR, která si to spolu rozdá v únoru příštího
roku v Praze, městě to nejen slavném, známém a stověžatém…
Tak mi držte palce!…:-)