Pozor, hlášení! Nechť se všichni studenti a učitelé odeberou k okamžité a nefalšované
evakuaci!... zaznělo místním školním rozhlasem dne 3. října věku tohoto zhruba v
10 hodin 20 minut...
Několikastovková banda se v cuku letu vynořila ze svých třídních brlohů a rozletěla
se střemhlav hlavnímu vchodu. Jedinci ostražitější snažíc se ukořistit cenné vteřinky
málem povalili 132 let staré schody, jedinci pohodovější se šli (sešli) v klídku
přezouti a převléci...
Se vším všudy vzato kolem a kolem trvala cvičná evakuace 6 minut. Ale pozor!
Proslýchá se, že nejmenovaný pan ředitel Blažek byl právě ve svém živlu a při
přípravě svého oblíbeného nápoje H2SO4 došlo k neočekávanému úniku sodíku
(ten je při přípravě H2SO4 nezbytně důležitý!) a evakuace tudíž vůbec nebyla
cvičná! Nicméně tato informace je stále nepotvrzena, neboť probíhá důsledné
vyšetřování, jak nám potvrdil krizový štáb tiskového střediska...
Záchranné shromáždění se seřadilo do prazvláštního útvaru takřka kolem celé budovy
gymnázia, nicméně dle mého skrovného soudu v přílišné blízkosti. Když už jednou za
uherský rok proběhne evakuace, tak už pořádná! Ne že bychom museli letět třebas na
Hrádek (či do oblak jak Stužkonoska modrá), ale vzdálenost několika desítek metrů
by zcela jistě
na škodu nebyla (ochranné sodíkové pásmo je přesně 77 metrů!)...
Mrzutým reparátem by mohla skončit také smutná skutečnost, že návrat proběhl po
několika málo minutách, ve kterých protichemické jednotky neměly sebemenší šanci
dorazit k našemu ústavu a vyplenit nastalé zamoření...
Hoďme však stranou hodnocení zaujatého pozorovatele a buďme rádi, že evakuace vůbec
proběhla a můžeme být spokojeni i s faktem, že vesměs nikdo neodcházel se špatnými
pocity (snad jen poněkud zežloutlý profesorský chemický sbor...).
Těšme se proto na další akce podobného typu, které přispívají nejen k morálnímu
obohacení, nýbrž také k všeobecné spokojenosti (a v řadě neposlední k obohacení
sodíkovému!). Evakuaci zdar!