Budím, budíš, budíme!
(fejeton)
Budík je pro většinu z nás naprosto běžnou a každodenní záležitostí, které
nevěnujeme takměř pražádnou pozornost. Prostě "Budíka" večer nařídíme, ráno vypneme,
večer nařídíme, ráno vypneme, večer nařídíme… a tak pořád dokola až do skonání věků…
Představme si však život "Budíka" samotného - celý soudný den nemastně neslaně
stojí na jednom jediném, mnohdy špinavém, zaprášeném a neudržovaném místě, přiblble
se kouká všude kolem sebe v naději, že konečně spatří něco úplně nového, co by
dokázalo alespoň částečně obšťastnit jeho ozubená kolečka… Každý večer k němu
podivnou chůzí docupitá "Páníček", aby natáhl jeho pérka, div že neprasknou,
celou noc ze sebe "Páníček" vydává velmi prapodivné zvuky podobné ledva tak "Budíku"
se zcela zrezivělým ciferníkem, a k dovršení všeho do něj ráno mlátí hlava nehlava
přesto, že "Budík" naprosto přesně a bez jakýchkoli okolků splnil jediný úkol, jenž
mu byl vštěpen "Budíkovým Osudem" - a to jest budit "Páníčky"…
Chudáci "Budíci"!… Život pod psa, plat prachmizerný, přece však nepodléhají žádným
emocím, stresům či depresím a neustále pokračují v plnění svého "věčného údělu"…
Pořád se ještě díváte na "Budíka" s povážlivým odstupem jako na něco škaredého, a
často si přejete, aby všichni "Budíci" na světě přestali existovat? Tak si to zkuste
představit - dnešní svět by bez "Budíků" byl totální chaos, jakási neuspořádaná
rovnice, ve které by chyběla jedna veledůležitá známá neznámá - "Budík"…
Nebuďme proto k "Budíkům" oškliví a nehodní, avšak pečujme o ně, jako by to byl
náš nejvzácnější poklad, který během celého života máme…
Budík je v očích spousty lidí viděn pouze jako určitý detail, nicméně není právě
jedním z problémů dnešního světa to, že se lidé málo zabývají detaily?…
Mnoho "dvojnožců", ať už mladých či starých, chytrých či hloupých, tenkých
či tlustých, věří v "konec světa" - a v tomto případě by stačilo opravdu jen méně
než málo - stačilo by, kdyby se jeden jediný samotinký "Budík" rozhodl jít svou
vlastní cestou, při níž by podstoupil všechna rizika s tím spojená (jako např.
přebrodit se v ochlupatělé zemi nebo přelézt dřevěnou horu…), až by nakonec
předstoupil před veškerenstvo "Budíků" a tím nejsvéráznějším, nejobsáhlejším a
jednou větou všeříkajícím proslovem by nejen že všechny přítomné zahřál až v
žaludku, ale také je dokázal jednoznačně přesvědčit…
"Prostě… a definitivně"… "Budíci, vzbouříme se!!"…
(Dak)